Historie Jeruzaléma I

Nejstarší stopy osídlení sahají až do chalkolitu, tj. 4.-3. tis. př. Kr., ale až v průběhu 2. tis. př. Kr. se sídliště zformovalo ve významnější město. Kolem r. 1000, v počátcích židovského království, bylo dobyto Davidovým vojevůdcem Jóabem. Davidův syn Šalamoun měl potom vybudovat Chrám, do kterého uložil Archu úmluvy, obsahující zbytky desatera. Po jeho smrti a rozpadu židovského království se Jeruzalém stává hlavním městem Judeje. Koncem 8. stol ustálo město nápor Asyřanů, aby bylo v 6. stol dobyto babylonským Nebukadnesarem II. Ten nechal r.586  zbořit posvátný Chrám a odvlekl židy do babylonského zajetí (mnohem pravděpodobněji ale jenom dvůr, kněžstvo a elitu jako takovou). R. 538 padla Babylónská říše a prví exulanti se mohli začít vracet, aby od r. 520 zbudovali druhý, tzv. Zerubábelův Chrám. Království přimknul pod křídla helénské kultury Alexnadr Veliký (r. 332), Palestinu zdědily následnické říše egyptských Ptolemaiovců a následně perských Seleukovců. Dějiny se opět nejvíce projevily v Jeruzalémě, helenizace prorostla kulturou do té míry, že Antiochos IV. zřídil v Chrámu slavnosti Dia Olympského. Taková drzost vedla k povstání Makabejských , z nichž vystoupil vítězně rod Hasmoneovců. Vládli do r. 63 př. Kr., kdy přešla Palestina pod římskou správu a r. 37 dostala schopného správce Heroda Velikého. Jeruzalém zásadně rozšířil, zvelebil Chrám a ulice města, dal postavit amfiteátr, Antoniovu pevnost a královský palác. Po jeho smrti sílily spory s římskou správou a vyvrcholily v První židovské válce, která skončila definitivním zničením Chrámu r. 70. Jeruzalém zůstal v troskách dalších sedmdesát let.

Výsledkem dalšího povstání (Bar Kochby, 132-135) za císaře Hadriána byl zákaz vstupu Židů do města. Jeruzalém samotný byl nicméně obnoven pod názvem Colonia Aelia Capitolina, po vzoru římského provinciálního města, protknutého od jedné strany ke druhé širokou třídou, cardem. Zákaz byl postupem času více méně nedodržován, až snahy Konstantina I., prvního křesťanského císaře, o podtržení křesťanské slávy svatého města vedly k novému uplatňování starého zákazu. Zbožnost projevila i Konstantinova matka Jeho následník Julián Apostata (Odpadlík) ve snaze oslabit teprve nedávno oficiálně zavedené křesťanství podporoval již třetí obnovení Chrámu, pro jeho náhlou smrt však plán nebyl nikdy realizován.

Aktuální nabídka zájezdů do Izraele

Průvodce a mapy Izrael