Historie Nazaretu

Město na jižním okraji Galilejské vrchoviny a v údolí Jesreel odvozuje svůj název od slova nezer, tj. květina. Blízkovýchodní sídla mívají starodávný původ a Nazaret není výjimkou, nejstarší osídlení se datuje do doby 7000 př. Kr., ze které pochází pohřebiště 65ti jedinců a skupina seřazených lebek. Usuzuje se na místní kultické centrum té doby. Stopy populace sahají do doby bronzové (tj. od 3000 př. Kr.), ale až do období pozdního Říma zde nelze nalézt žádné doklady po babylonské, asyrské, perské, helénské ani raně římské nadvládě. Z období pozdního Říma se zde zachovalo množství obytných a pohřebních jeskyní. Nějakou dobu se tak usuzovalo na oblast osídlenou touto formou, dokud se neprokázalo, že jeskyně jsou v zimě příliš podmáčené a žít se v nich nedá. Teprve vykopávky z 90. let nezpochybnitelně prokázaly pozdně římské, křižácké, mamlúcké a osmanské osídlení. Město, které si zde na přelomu letopočtů získalo věhlas, lehlo popelem v povstáních roku 67 po. Kr. Znovu vybudováno bylo až roku 326, kdy zde císař Konstantin nechal postavit první velký kostel. V té době zde žili Židé i křesťané pokojně vedle sebe až do napadení Peršany r. 614, kdy Židé pomáhali útočníkům vyhnat křesťany a na oplátku je po znovudobytí města r. 630 vykázal byzantský basileos Herakleios.

V Novém zákoně se o městě mluví často, zatím co ten Starý ho ani nezmiňuje. Měli zde žít Josef a Marie, rodiče Ježíše, do jeho narození. Právě zde archanděl Gabriel zvěstoval panně Marii, že do ní vstoupil Duch svatý a že porodí syna, jež vykoupí lidstvo z hříchu. Zde také Ježíš vyrůstal po návratu z egyptského exilu a nabíral moudrost. V Nazaretu by se tedy mělo odehrávat Tomášovo apokryfní evangelium o Ježíšově dětství.

Za vlády křižáků bylo město přeměněno v biskupství a kostel přestavěn, po dobytí Saladinem zde zůstaly jenom ruiny. Ale r. 1229 byl nad místem zvěstování vystavěn nový kostel, za pomoci Fridricha II. (tedy císaře, který udělil Přemyslu Otakarovi I. zlatou bulu, jedno z mnoha potvrzení dědičnosti českého trůnu). Po opětovném dobytí muslimy bylo město znovu zpustošeno. S příchodem baroka získali r. 1620 právo ochránců svatého místa františkánští misionáři, r. 1799 jej dobyl Napoleon při svém tažení Blízkým východem, kdy chtěl poškodit koloniální moc Britů. Nicméně právě Britové si zde po první světové válce zřídili středisko okupačních jednotek. R. 1948 byl Nazaret sídlem arabských ozbrojených sil, které izraelská armáda nakonec vytlačila. Dnes se v souvislosti s Nazaretem mluví o převážně křesťanském městě, kde je pokřtěna i značná část Arabů.

Aktuální nabídka zájezdů do Izraele

Průvodce a mapy Izrael