Historie Jeruzaléma II

R. 614 při válkách s Byzancí Jeruzálem zdevastovali Peršané, ale po definitivním ovládnutí města muslimy r. 638 byl povolen návrat židů i křesťanských uprchlíků do města. Na chrámové hoře rychle vyrostla mešita Al-Aksá s proslulým Skalním dómem. Město je součástí muslimského světa skoro 500 let, než jej dobijí křižáci ze sotva zmátořené Evropy a činí z něj centrum Jeruzalémského království. Křižáci v duchu svého vojenského poslání zmasakrují všechny muslimské a židovské obyvatele a vystaví zde na 30 kostelů. Jeruzalémské království vydrží až do r. 1291, nicméně Jeruzalém ztratí již r. 1187 v bitvě u Hattínu. Muslimský sultán Saladin projevil více tolerance, když do města povolil křesťanům alespoň poutě. Po krátké epizodě 5. křížové výpravy ve 13. stol., kdy se dostane zpět do rukou křesťanů, je pod různými muslimskými vládci až do konce první světové války. Z toho 4 stol. pod Osmanskou blízkovýchodní říší. Dobyl jej Sulejman I. Nádherný, ten, při jehož expanzi do střední Evropy padl i náš Ludvík Jagellonský. Vystavěl zde silné hradby, obnovil tvrz, Davidovu věž a město vstoupilo do období nerušeného rozkvětu. Nicméně s postupujícím úpadkem Osmanů zacházelo i město, postupem času se vylidňovalo. V Jeruzalémě získává převahu židovská populace nad muslimskou a křesťanskou. Na konci první světové války, r. 1917, získá Izrael na Osmanech Velká Británie, čímž Jeruzalém získá na důležitosti. V duchu sionistických hnuté zde vznikají organizace za ustanovení židovské samosprávy (Židovská národní rada) a je založena Hebrejská universita. Za hradbami města rostou nové čtvrti. Po vyhlášení samostatného židovského státu a první izraelsko-židovské válce r. 1949, pro Izrael spíše neúspěšnou, začínají dodnes trvající svízele Jeruzaléma - rozdělení na západní (izraelskou) a východní (arabskou) část, přičemž západní byla prohlášena hlavním městem. Za Šestidenní války (1967) je opět sjednoceno, přičemž palestinským Arabům je povoleno zůstat, a r. 1980 vydán zákon o Jeruzalému jakožto nedělitelném hlavním městě Izraele. OSN Jeruzalém dosud považuje za okupovaný a proto doporučila všem ambasádám přesunout se do jiného města. Do Jeruzaléma se jakožto do regionálního městského centra otiskly dějiny výrazně, jakoby byl metaforou židovských dějin samotných, byl osmnáctkrát pobořen a dodnes má problémovou pozici. Je to daň za to být náboženským centrem hned tří světových náboženství, které tak přispívají k jeho pestrosti.