Caesarejská historie

Historie Caesareje sahá až do 4. stol. př. Kr., kdy zde Straton ze Sidonu založil pevnost. R. 104 ji obsadil hasmonský král Alexandr Jannus, ale více stop po sobě zanechal až schopný judský král Herodes, který zde postavil přístavní město pojmenované na počest císaře (caesara) Octavia Augusta, adoptivního císaře slavného Caesara. Město si brzy získalo proslulost po celém pobřeží středozemního moře, konaly se zde významné trhy, na náměstí byly zbudovány chrámy, včetně toho zasvěceného samotnému Augustovi, z něhož zbyly jen rozvaliny, nebo fórum, kde jsou dodnes torza soch. Podél opevnění vyrostlo divadlo, odkryté v 50. letech 20. stol., a stadion (hipodrom). Ten měří 230 m a zasednout v něm mohlo na 25 000 diváků. Místním divem byl i akvadukt, přivádějící vodu z 16 km vzdálených oblastí, který byl pro rostoucí potřeby města zdvojen. Na počátku letopočtu se Caesarea stala i důležitým místem pro křesťanství, podle tradice zde proběhla první konverze pohana z rukou apoštola Petra, působil a byl zde vězněn i apoštol Pavel.R. 136 byla prohlášena hlavním městem provincie a centrem římských vojsk. Ve 4. stol, tedy v době, kdy je Řím už křesťanským impériem, je Caesarea považována za jedno z křesťanských center, působil zde třeba biskup Eusebius, autor církevních dějin, nicméně z této doby se zachoval pouze byzantský kostelík. V 7. stol. došlo k úpadku, pro muslimské dobyvatele město nemělo takovou důležitost ani hodnotu, takže chátralo. Obnovení se dočkalo až s příchodem křižáků, kteří zde obnovili přístav a umožnili příliv tisícům poutníků. Na nové výstavbě se podílel francouzský král Ludvík IX., jehož stavitelé zde zanechali mohutné opevnění z poloviny 13. stol. Je zvláštní vidět při pohledu na hradní příkopy, vysoké bašty a brány s padacími mosty trochu ostatky středověké Francie, Francie kurtoazní dvorské lyriky, hluboko v asijské poušti. Připomínají ji i ostatky katedrály sv. Pavla, kde měl být uložen Svatý Grál, tedy kalich z poslední večeře páně, který měli nalézt křižáci. Hledání Svatého Grálu bylo ústředním motivem rytířských eposů a jeho nálezci měl zajistit věčný život, tedy spásu v nebi. Z této doby zůstalo ještě torzo přístaviště. R. 1265, při závěrečné protiofenzívě mamlúků, byla Caesarea srovnána se zemí vojevůdcem Baibarsem. V troskách ještě několik desítek let živořili lidé, ale město záhy zapadlo pískem a v zapomnění.Moderní Caesarea vznikla až v 50. letech 20. stol., při masové imigraci Židů z celého světa. Navázala pouze na menší arabskou osadu, celé město je tedy umělé. Až od této doby probíhají vykopávky a byl vyvezen písek z pevnosti, Židé se zde snaží nalézt ztracenou kontinuitu s palestinskými dějinami, zatímco pro Araby byla žitou přítomností a ruiny minulosti jen mementem pohanským světů dávnověku.