Staré město Jeruzaléma

Centrum Jeruzaléma se dělí na čtyři historické části, židovskou, arménskou, arabskou a křesťanskou a má svůj každá specifický charakter.Židovská čtvrťJe nejnovější a pro ty, kdo hledají kouzlo starší Palestiny může být trochu zklamáním. Jedná se o nejmenší čtvrť a je považována za nejčistší a nejudržovanější - ostatně je to vlastně tak trochu nový Jeruzalém v tom starém. Budovy pochází většinou ze 60. let minulého století a vznikla po zabrání čtvrti izraelskou armádou v Šestidenní válce, kdy byla stará a povětšinou zchátralá arabská zástavba podlehla demolici, stejně jako zástavba před Západní zdí. Lze zde však nalézt pozůstatky několika starých synagog a je tu otevřeno pár menších muzeí, třeba Wohlovo archeologické muzeum, uchovávající pozůstatky města z období před diasporou (před 70. po Kr.). Významným turistický cíl tvoří určitě věž Izraelitů, což je městská brána z dob babylonského vpádu ze 6.stol. př. Kr. Pro Židy má největší význam zeď nářků, pozůstatek po Chrámu, jediném svatostánku starověkého judaismu. Ve čtvrti naleznete množství restaurací a stinných zahrad.Muslimská čtvrťUchovala asi nejvíce starý ráz Jeruzaléma a je příjemná na procházky. Je v ní množství křivolakých uliček, dlouhá tržiště a zachovalých památek. Zážitkem pro sama sebe je nákup na arabském tržišti, kde lze vesele smlouvat a hádat se s trhovci, nevídaná zkušenost pro cestovatele uvyklého západnímu stylu nakupování. V arabské čtvrti je nejlevnější stravování, díky konkurenci množství restaurací, prodavačů kebabu, sladkostí aj., takže ceny bývají vstřícné. Architektura města je ještě z mamlúckého období, fasády charakterizují pásy z červeného a bílého kamene, typické dekorace pozdního islámského slohu. Za symbolické vstupné se dá dostat do kostela sv. Anny, poblíž Via Dolorosa, tedy Cesty utrpení, viz níže. Muslimské čtvrti dominuje emblém celého Jeruzaléma, Chrámový pahorek, na němž stojí Skalní dóm (Omarova mešita) a mešita Al-Aksá, po Mekce a Medině třetí nejvýznamnější místo muslimského světa.O muslimské čtvrti se říkává, že je přelidněná (což je pravda, je ze všech nejhustěji osídlená) a špinavá. Přičítat to nějaké arabské nátuře je unáhlené, prostě mají jiné hodnoty a vycíděná ulice nepatří mezi priority. Můžeme se taky zeptat, jak se Arabové koukají na opilé Evropany, do jejichž parlamentů kandidují pornoherečky.Křesťanská čtvrťJak arabská tržiště volně přecházejí do křesťanské čtvrti, mění se i sortiment. Přibývá zboží pro poutníky, kříže, kadidla, svaté obrázky apod. Zde se nachází nejvíce na Bibli odkazujících památek, chrám Božího hrobu, kde měl být Ježíš pohřben a také vstát z mrtvých. V těchto místech asi byla Golgota (Lebka), kam s Ježíšem stoupali další dva odsouzenci. Chrám Božího těla je z nejnavštěvovanějších památek, byl zbudován ve 4. stol. na popud Heleny, matky prvního římského křesťanského císaře, tehdy jako chrám Zmrtvýchvstání (Anástasis). Kostel sám je spletencem všech možných slohů, jak byl postupem času doplňován a zvětšován a obnovován, stal se z něj celý komplex. Dnes zahrnuje mnoho částí, namátkou: Kalvárii (místo kříže), Adamovu kapli (s hroby křižáckých králů, měla zde puknout země po Ježíšově smrti), oltář Stabat Mater (kde stála Marie ve chvíli Ježíšovy smrti), nebo katholikon (hlavní kostel řecké církve, ikonostasy). Výsledkem je byzantsko-křižácko-historicistní shluk. Zavřený je mezi půlnocí a 4 hod. ranní, a jsou to právě tyto mezní hodiny, kdy je zde největší klid. Celý kostel spravuje 6 křesťanských konfesí, katolická, pravoslavná, arménská, koptská, etiopská a syrská. Ve čtvrti je i Via Dolorosa, neboli Křížová cesta. Tudy měl kráčet Kristus ke kříži, cesta vede asi 2m nad tou, kterou mohl kráčet a není ani jisté, zda-li se zachoval průběh ulic. Nicméně ve městě je vyznačeno všech 14 míst Cesty utrpení, od odsouzení po pohřbení. Právě touto cestou mají být všechny křížové cesty i na území Čech, které se zvláště díky barokním stavitelům nachází po celé zemi. Právě na této jeruzalémské ulici se měla stát událost, která byla zvěčněna od jižní Ameriky až po moravský venkov.Arménská čtvrťVe starém Izraeli je i turisty opomíjená arménská čtvrť, poměrně izolovaná enkláva, kde žije asi 3000 Arménů. Jedná se o spletitou čtvrť s nemnoha památkami, za zmínku stojí Jaffská brána, jež kdysi vedla do důležitého přístavu Jaffa, vedle níž stojí mohutná citadela a Davidova věž. Ve čtvrti je množství památníků připomínajících genocidu, kterou na Arménech provedla Osmanská říše během první světové války. Je zde Arménské muzeum. Čtvrť má svoje kouzlo, je to také starý Jeruzalém, ale připomíná jinou starou kulturu, kulturu etnika, jehož starověké království přijalo křesťanství ještě před Římem.