Massada

Přibližně 20 km od Mrtvého moře se nachází osamocený skalní masiv, vypínající se nad okolí 700 m, na jehož vrcholku leží ruiny starověké židovské pevnosti Massada. Pevnost je důležitým místem židovské historické paměti, při římském obléhání za Židovského povstání v 1. stol. zde mělo spáchat sebevraždu na tisíc Židů, raději než se vzdát svobody.HistoriePevnost dal zbudovat král Herodes, nejistý si svými sousedy i podmínkami vlastní země. Když v r. 44 př. Kr. propuklo povstání v Jeruzalémě a zemi začali obléhat Parthové, stalo se vhodným útočištěm pro královskou rodinu a početnou posádku. Zatímco se Herodes vydal pro pomoc k Římanům, město oblehli Parthové. Navzdory bohatým zásobám jídla ale docházela voda a podle tradice se měl v den, kdy už chtěli obránci kapitulovat, spustit liják a boj mohl pokračovat. Parthové byli nakonec vytlačeni a Herodes se rozhodl osvědčenou pevnost přebudovat. Během šesti let otroci Massadu přebudovali k nepoznání, vznikly rezervoáry pro dešťovou vodu, dřevěné akvadukty, jež bylo možno v případě ohrožení strhnout a hlavně obří vodní cisterny, které poskytovaly obléhaným vodu na roky. Cisterny šly uzavřít, aby se voda nekazila. Vyrostly zde i mocné hradby o celkové délce 1400 m, vysoké 20 m a s 37 věžemi, Massada se tedy stala pevností ve své době nevídanou. Byly zde i dva královské paláce, dvoje lázně a na 20 hal na skladování proviantu. V letech 6-66 po. Kr. byla pevnost sídlem římských jednotek. V r. 66 ale propuklo protiřímské povstání za osvobození Judeji vedené Zeloty, kteří pevnost obsadili. Téhož roku přicházejí na popud císaře Tita legie, které povstání likvidují. Po pádu Jeruzaléma je Massada posledním útočištěm svobodných Židů, schovávalo se jich zde na 1000. R. 72 proti pevnosti vytáhla X. legie v čele s Flaviem Silvou, ale pevnost se ukázala nedobytelnou. Židé dokonce provokativně lili vodu po svazích dolů, aby ukázali žíznícím Římanům svou převahu. Důmyslní římští vojevůdci nakonec rozhodli, aby se postavil násep do výše hradeb, po kterém by legionáři snadno vystoupali a město dobyli. Po dokončení náspu začalo obléhání a byly zapáleny hradby Massady, situace Židů se ukázala kritickou. Ti se rozhodli, že jediný jejich život nepadne rukou Římana, proto vylosovali 10 bojovníků, kteří pobyli všechny ostatní a sebe navzájem. Poslední poskvrnil sám sebe hříchem sebevraždy. Samotná pevnost upadla v zapomnění až do 19. stol.Dnešní Massadaje turisticky přístupná, pořádají se sem výpravy od Mrtvého moře. Nahoru vede lanovka, ale horu lze zdolat i pěšky. Jedná se asi o hodinový výstup. Na hoře samotné lze spatřit zbytky rozsáhlého opevnění, Herodova paláce a očistných lázní, je odtud výhled na širé okolí i obrys osudového římského tábora na úpatí. Na vrcholku najdete i muzeum přechovávající předměty zde nalezené. Pevnost navštěvuje hojně turistů, zejména Izraelců, ale vzhledem k rozloze zde lze nalézt i tichý výhled. Massada je součást stejnojmenného národního parku.Politické a historické témaPevnost Massada je symbolem národní obranyschopnosti, suverenity státu a vojenské síly, vojáci zde dnes skládají přísahu. Velkým tématem se stala po 2. světové válce, kdy se ukazovala jako protiklad obrazu Židů, kteří v dějinách pouze mlčky trpí, ať už kvůli Třetí říši, nebo pogromům. Stala se symbolem vlastní schopnosti se bránit. Pro historiky potom vyvstala otázka, nakolik se legendy o Massadě zakládají na skutečnosti a do jaké míry jsou státem podporovaný mýtus. Zkoumání nakonec ukázala, že příběh nemusí být vzdálen pravdě, nicméně kauza poukázala na sílu identifikace izraelského státu s dějinami, nebo spíše s různými mytickými obrazy, podporujícími legitimitu státu. Případ odstartoval v Izraeli diskuzi nad tím, do jaké míry se židovský stát ztotožňuje s legendárními vyprávěními o sobě. Tento proces je asi nutný v každé zemi, která kdy stavila svou legitimitu na obrazech minulosti, Českou republiku nevyjímaje (viz věčné vzpomínání na zlatý věk olympských bohů za první republiky a proklamovanou demokratičnost husitů). Stát se historikem v Izraeli znamená brát na sebe větší politickou odpovědnost než kdekoliv jinde.