Jordán

Jordán (arab. Nahr al-Urdunn, hebr. HaJarden) teče posvátnými břehy tří monoteistických náboženství: judaismu, islámu i křesťanství. Pro Židy hraje roli spojenou se samotným územím Izraele. Lid, vedený Jozuem, jej překročil na své pouti do země zaslíbené. Při přechodu se udál zázrak, kdy řeka zastavila svůj tok, aby židovský národ mohl přejít. Událost symbolizuje přechod do nového věku Izraelců. V talmudické literatuře se řeka objevuje ještě několikrát. Pro křesťany je především řekou křtu Ježíše z rukou Jana Křtitele.Vlastní řeka pramení v jihozápadních svazích hory Hermon v Golanských výšinách. Vzniká soutokem říček Dan, Hasbani a Banias v oblasti bažinatého Chulského údolí, které se nachází mírně pod úrovní mořské hladiny. Řeka teče 75 km do Galilejského jezera, odkud sleduje Velkou příkopovou propadlinu mezi africkou a arabskou tektonickou deskou až do Mrtvého moře, které je bezodtokové. Ve své severní části řeka tvořila přirozenou hranici mezi Sýrií a Izraelem, ale po obsazení Golanských výšin r. 1967 patří oba břehy až po Galilejské jezero Izraeli. Za ním se do řeky vlévá řeka Jarmuk a Jordán pokračuje na jih, kde od sebe dělí Izrael a Jordánsko a postupně Jordánsko a Palestinskou samosprávu. Do řeky se vlévá ještě přítok Jabuk.Stavba izraelské přehrady u Galilejského jezera vedla k přílišnému odvodu vody pro potřeby izraelského průmyslu a zemědělství a došlo tak k ničení říčního ekosystému. Jordánsko navíc na přítokové řece Jarmuku postavilo hráz a Sýrie na sebe nenechala dlouho čekat, takže ve výsledku je 90% vody Jordánu zužitkováno pro potřeby lidí. V důsledku klesající hladiny řeky dochází k neustálému vysychání Mrtvého moře a ekologické organizace prohlásily Jordán za jednu ze sta nejzdevastovanějších řek světa. Nebýt řeky, proměnilo by se Izraelské a Jordánské hraniční pásmo v poušť. Na druhou stranu to vypadá, že mytická řeka je na hranici svých možností.